Měsíc je bezesporu jednou z největších dominant nočního nebe. Není tedy divu, že naše předky fascinoval již od pradávna. I starověké národy se tak naučily mnoho o jeho pohybu, dokonce dovedli předvídat zatmění.
V dnešní době toho samozřejmě víme daleko více. Dokonce jsme se na něj několikrát vypravili, konkrétně v misích Apollo 11-17 v šedesátých a sedmdesátých letech. Všechny na něm přistály, s výjimkou Apolla 13. Od té doby je však v tomto ohledu klid – po celá desetiletí na Měsíci nespočinula noha člověka.
To se může lidem stát divné – skutečně naše oběžnice nestojí za zkoumání? Pravda je však trochu jinde. Ve skutečnosti jsou zde jiné, mnohem prozaičtější důvody, proč jsme tam tak dlouho neletěli. A tím hlavním jsou, jak si lze snadno domyslet, finance.
Lze si představit, že cesta na Měsíc je finančně velmi náročný projekt. Avšak po posledním letu programu Apollo byl rozpočet NASA značně seškrtán. Vesmírný závod nad Ruskem by vyhrán, kilogramy vzorků prachu i kamenů dopraveny na zem a předány vědcům ke zkoumání. Není tedy důvod, proč by bylo nutné se tam vracet, a peníze, které tato organizace dostala, tomu odpovídaly.
To samozřejmě platí i v dnešní době. Navíc je zde i problém zastaralé technologie. Ta, která nás tam dopravila v 60. letech, nás tam nemůže dopravit dnes. Ne proto, že by snad byla zničena, nýbrž proto, že je již nekompatibilní s dnešními počítači a systémy. Zjednodušeně řečeno, bylo by to jako snažit se zprovoznit program určený pro MS DOS na iPhonu – je mnohem jednodušší zkrátka vymyslet nový, který bude mít stejné výsledky.
V současné době se však zájem o Měsíc opět zvyšuje, a plánuje se první lidská expedice po mnoha letech, tentokrát v rámci projektu Artemis. Je tedy vidět, že jsme na našeho souputníka nezapomněli, jen zájmy vlád a koneckonců i většiny lidí ležely jinde.