Vlastníte rodinný dům staršího data výstavby, který má sice zachovalou fasádu, ale chtěli byste ji opatřit novým nátěrem? Kupříkladu je fasáda zašpiněná od prachu natolik, že jsou na ní škaredé fleky a vypadá to opravdu odpudivě? Pak máte možnost pořídit fasádní barvu a pustit se do práce. Donesete si ze sklepa dva plastové kbelíky, barvu podle návodu naředíte vodou, připravíte si váleček nebo štětku, okolní prostor zakryjete igelitem nebo papírovým kartonem a můžete začít. Je-li dům nízký, například typu bungalovu, bude vám k nátěru stačit židle nebo teleskopický nástavec, ale u vyšších staveb bude nutné vystoupat do větší výšky. A právě tam se perfektně uplatní pronájem pojízdného lešení. Toto řešení je výhodnější, než žebřík:
Barvu si postavíte vedle sebe – když stojíte na žebříku, musíte mít barvu zavěšenou pod sebou a bude se vám obtížně namáčet štětka nebo váleček. Bude to zkrátka velmi pracné a někdy i nebezpečné, pokud se s vámi žebřík sveze do strany, když jej špatně zajistíte.
Neustálé posouvání žebříku – kdybyste měli pojízdné lešení, budete na něm stát ve větší šíři, než na žebříku a nebude nutné tak často jej posouvat do strany, zatímco ze žebříku musíte slézat častěji, což vás zbytečně zdržuje od práce. Se žebříkem to zkrátka půjde pomaleji a namáhavěji.
Nepříjemný tlak na chodidla – kdybyste zhlédli film „Ten svetr si nesvlíkej“, objevíte tam scénu, v níž Iva Janžurová stoupá na štafle, aby vyprostila ve svém bytě ze skříněk u stropu nějaké předměty, a stěžuje si svému manželovi (Petru Nárožnému), jak je nepříjemné den co den stoupat po štaflích, protože to „příšerně tlačí do chodidel“. Ano, je to tak, stát delší dobu na úzké stupačce žebříku či štaflí může dokonce způsobit bolestivé otlaky na chodidlech, nehledě na to, že se tamními reflexními body neustále stimulují vnitřní orgány a může to způsobit i další zdravotní problémy. Ve stoji na lešení se vám nic takového nestane.