Když jsem se začínal měnit v muže, nechodilo to v naší společnosti tak jako dnes. Čehož jsem tehdy pochopitelně v nejednom ohledu litoval. A jestli mi tehdy něco přicházelo skutečně líto, pak to byl fakt, že jsem žil sice jen kousek od železné opony, ale na té nesprávné straně. A tak jsem se mohl nanejvýš v rakouské televizi občas dívat i na to, co bylo u nás cenzurováno. A představovat si, jaké by to bylo ve skutečnosti. Zatímco tam na druhé straně nebyla erotika žádné extra tabu, co jsem měl já u nás? V nejlepším případě nějaké ty nahotinky od Neprakty z kreslených vtipů v Dikobrazu. Tím moje erotické vyžití končilo. Tím a mými představami.
Dnes není jako kdysi
Dnes už je ale jiná doba. Po ‚erotickém šoku‘, který jsem v devadesátém roce zažil, když jsem viděl, kolik erotických časopisů prodávali v trafikách ve Vídni, se postupně změnila i situace u nás. Kdysi zakázaná nahota byla najednou všude. A je tu dodnes. I když jí dnes už není v tisku tolik, protože se okoukala. Což ale nevadí. Protože když si to chceme užít, nabízí nám striptyz Brno. A nejen Brno. Jejich striptérky se nám klidně svléknou i jinde. A má to úroveň. A tak je mi líto, že tu taková možnost nebyla už za mých mladších let. Kdy jsem si o tom mohl nechat leda tak zdát.