Musím svou osobu v tomto článku zcela vynechat, neb krom koncovek, které jsem se nabiflovala, jsem chemii nezvládla. Pouze značky prvků jsem zvládala s bravurou, ale to učitel netušil, že to bylo z křížovek. Zbytek byl pro mne záhadou a tou zůstal dodnes. Ný, natý a ičelý zůstal v paměti, ale jejich použití v praxi nikoli. Chemie není zrovna nějak moc lidmi vychvalována, ačkoli je to opravdu velký pomocník. Pravda, pokud je ve správných rukou. Nelze to tu rozebírat vše, a tak se podíváme na jeden obor a tím bude chemie do bazénu. Jak jistě všichni víte, i ti kteří bazén nemají, že vodu je nutno udržovat v mezích určitých parametrů.
Například nesmí být ani moc tvrdá, ani moc kyselá, ale nesmí, nebo nemělo by v ní být více soli, než je zdrávo. Proto se do ní dávají jisté chemické věcičky pro laika nepochopitelného složení, aby pomáhaly vodu udržovat v mezích odborníky vymezených. A tak se to děje minimálně jednou za dva týdny, a proto je voda naprosto čistá a také hygienicky nezávadná. Totiž prostá jakýchkoli bakterií či mikroorganismů. S těmi zatočil například chlor, kterýžto to umí a je proti nim vyhlášeným bojovníkem. Bez něj by během týdne nebyla voda v bazénu vhodná ke koupání a možná ani k zalití zahrádky.
Takže každý vlastník bazénu musí nonens volens po té chemii sáhnout, sic mu například sinice ukážou, kdo bude v bazénu pánem. Pokud tam však bude chlor, sinice si ani neškrtnou. Bude po nich veta dříve než se stačí rozmnožit. A dobře jim tak. Totéž platí pro různé řasy a podobně. Ne, nemáme tím na mysli řasy tety Agáty, které jí v bazénu vypadly do vody a ona je tam hodinu hledala, myslíme tím řasy, které se bez chemie umí ve vodě množit, dá-li se to u nich tak nazvat.
Nuže, i vy si dávejte na vodu v bazénu pozor a pokud to bude potřeba, tak neváhejte sáhnout po tom, čemu se říká chemie do bazénu.